16.6.2018 nastal den D. Den, který jsme měli v kalendáři už od ledna zaškrtnutý. Velké přípravy na náš velký den probíhaly postupně, ale nejvíce se udělalo v pátek. Soutěž se konala na louce na Mezné. Převezení nářadí potřebného k požárnímu útoku, stany pro hosty, lavice, stoly, polní kuchyň, občerstvení… Vše muselo být připraveno už před setměním. A pomáhaly nám děti, každé přidalo ruku k dílu a vše se do večera stihlo udělat. Děti, které chtěly, tak mohly s námi přenocovat na louce, pod stanem. Ráno po snídani už byl šrumec. Dopilovat poslední přípravy, dolít vodu do kádě a zorganizovat přijíždějící auta, aby správně zaparkovala. Když dojeli poslední soutěžící a hosté, mohlo se zapískat na společný nástup.
Za obec Hřensko nás přivítal místostarosta pan Robert Mareš, který soutěžícím popřál mnoho úspěchů. Na soutěž se přijel podívat i Jíří Vrátil, starosta okrsku Benešov nad Ploučnicí. Hlavním rozhodčím byl vedoucí OORM Bohumil Kubera. Pozvaní byli i naši kamarádi z německého Ottendorfu a překládal jim pan Franz Hadrawa. Na naši soutěž přijely tyto SDH: Rybniště, Staré Město, Jílové-Modrá, Dolní Habartice a již zmíněný Ottendorf. Po zahájení se losovalo pořadí družstev, první šly naše děti. Na start se připravily nejmenší z nás (děti do 6-ti let). Starší děti jim připravily základnu, vše jim spojily, aby ti nejmenší jen popadli hadice a běželi k terčům a stříkali. Je krásné pozorovat ta prťata, jak s vervou svojí vlastní se tahají s hadicemi, rozdělovačem a běží s nadšením, aby už mohla stříkat na terč. Poté nastoupilo mladší družstvo (děti do 11-ti let), ti už si musí spojit hadice s rozdělovačem a proudnicí, montují koš na savici a pak ho hodí do kádě. Někdy se stane, že ten kdo nejlépe šroubuje koš na savici je menší a když drží koš v kádi, tak nohama nedosáhne na zem.
Ale i tak si všichni jako celek dokáží pomoci a poradit, aby byli co nejrychlejší. Na konec za naše SDH Hřensko nastoupily starší děti (do 15-ti let). Ti to mají nejsložitější, spojují úplně všechno od mašiny po koš a na základně hadice rozdělovač a proudnice. Na nich je vidět bojovnost a soutěživost, aby se jim to podařilo co nejrychleji. Pak soutěžila ostatní družstva, kterým to šlo výborně. Naši kamarádi z Ottendorfu už náš český požární útok znají, takže to pro ně nebyla novinka a vedli si skvěle. Poté jsme udělali jako vždycky smíšené družstvo Hřensko – Ottendorf, kdy vzadu byly naše děti a vpředu děti z Ottendorfu.
Moc se jim to povedlo, je vidět, že za ta léta už jsou sehraný tým, i když spolu netrénují každý týden. Na sluníčku bylo vedro a tak se děti chladily ve vodní mlze, kde se vyřádily dosytosti. Po celou dobu závodění bylo pro všechny k občerstvení, limonáda a guláš s klobásami. Když se všichni nasytili, domluvili jsme se s vedoucími, že pro děti uděláme sranda závod dospělých. Tak a teď děti dávaly rady nám, omáhaly nám si to připravit a doplnily naše řady. Všichni jsme si to moc užili. Po skončení srandy se přešlo k vyhlašování a ukončení naší soutěže. Slovo si vzal pan Robert Mareš, poděkoval nám za pěknou soutěž, která se mu moc líbila (byl s námi po celou dobu soutěže). Soutěžící čekaly věcné dary, nikdo neodešel s prázdnou. A i když někteří nevyhráli, odcházeli s úsměvem. Naše nejmenší děti, které se umístily na krásném 1. místě, dostaly zlaté medaile, pohár a hasičské čepice. Mladší byli na 1. místě a dostali pohár, medaile a novou štafetovou sadu, ze které měli velkou radost. Starší byli na krásném 5. místě a dostali sladkou odměnu v podobě muffinků Soptíků. Kamarádi z Ottendorfu byli na 6. místě v mladší kategorii, též dostali sladkou odměnu a smíšené družstvo bylo na 3. místě, kde dostali medaile a hasičské pásky s očkem na proudnici, velmi užitečná věc na soutěže.
Po skončení, kdy za zvuku sirén z hasičských aut odjížděli soutěžící a kamarádi, jsme se dali do úklidu. Uklidilo se všechno, aby na louce kde jsme byli, nebyl žádný bordel. Ale šlo to rychleji, než jsme čekali a byli jsme hotovi. Konečně to máme za sebou… Spadl námkámen ze srdce, že vše proběhlo v pořádku, že se to všem moc líbilo a hlavně, že se to obešlo bez úrazů. Na závěr bychom chtěli všem moc poděkovat za pomoc s přípravou techniky a se soutěží. Velké díky patří lidem, kteří byli u občerstvení u grilu a polní kuchyně, rozhodčím, chlapům co se nám starali o dostatek vody v kádi. Všem, kteří dali ruku k dílu, aby vznikl tento skvělý den plný dětského smíchu, rozzářených dětských očí, a nezapomenutelných zážitků. Děkujeme všem.